Renáta Altová, Dis

Žena, matka, fyzioterapeutka, akreditovaná lektorka Školy pánevního dna. Prý vášnivá mystička, ležérní pozorovatelka, narozena ve znamení kozoroha s ascendentem v beranu, věřící v lidské dobro, lásku a hlubokou moudrost našeho těla.

                     Co vlastně dělám ?

Žiji, vyprávím svůj příběh a učím ženy vnímat pánevní dno . Proč?

Nadpis elementu

Jako fyzioterapeutce mi to dává smysl, jako matce dvou dcer mi to dává smysl, jako ŽENĚ mi to dává smysl, jako milence mi to dává smysl, jako lektorce mi to dává smysl.

Tak jak to, že mi to ve škole neřekli? Tak jak to, že mi to máma něřekla? Tak jak to...???

Má duše to věděla. Věděla, kudy jít a říkala mi to, já ji však neslyšela. A tak ke mě poslala mou letitou přítelkyni. Byla se mnou u všech mých dětí, byla se mnou v obou manželstvích, byla se mnou ve škole, byla se mnou u pádů i zdarů. A kdyby jí nebylo, nikdy bych nedošla až sem.

Má přítelkyně se jmenuje BULIMIE, a byla tu se mnou celých 18 let. děkuji

Má vize

Svobodná žena 

Co to znamená pro mě? Dovolit si projevit se v citech, emocích, být pravdivá sama k sobě, žít v pravdě s druhými. Dlouhá léta jsem to schovávala, můj vnitřní život byl v rozporu s tím, co jsem žila navenek.

Pravda je pro mě autentičnost - žiji to, co cítím a svým chováním to plně vyjadřuji s laskavostí k druhým.

A to bych ráda i pro Tebe ŽENO, která tyto řádky čteš.... mít svobodu být sama sebou, ať ta Tvá vypadá jakkoliv.  Neformovat se do žádné představy druhých, cítit ji sama v sobě a dopřát si jei

Můj příběh

Proč říkám ženám o pánevním dnu?

 Vše, co prožívám nebo bych chtěla prožívat mě k němu vrací. Mnoho různých bolestí a příznaků, které trápí mé klientky přímo či nepřímo souvisí s pánevním dnem a vždy mě to k němu v individuálních sezení vede zpět. Prostě mě tam svádí všechny cesty a má osobní zkušenost mě vede ktomu, že pánevní dno je jedna z nejdůležitějších oblastí ženského těla, která přímo souvisí s naším ženským bytím tady na zemi. A k tomuto poznání Těchci ŽENO pozvat a vést.

 

Kde má cesta začala?

Určitě už před příchodem na tento svět:) Když se však budu vztahovat k pánevnímu dnu, cesta k němu začala příchodem přítelkyně BULIMIE. Ještě dnes si vybavím ten první moment, kdy to začalo. Po rozchodu a půlroční samotě s dětmi jsem se opět vrátila k mému již bývalému muži. Byla jsem nejhubenější ve svém životě a byly Vánoce a já měla velkou chuť na cukroví...to maminčino je přece jen nejlepší... nedovolovala jsem si ho však moc sníst a jednou jsem to "přehnala" a co teď s tím? Pralo se to ve mě...snědla jsem moc cukru, co to se mnou udělá a tak přišla ta spásná myšlenka, ven s tím. Nikdy jsem o poruchách příjmu potravy nečetla, nikdy jsem se s žádnou ženou tímto trpící nepotkala. Byl to ten nový hlas ve mě, který mi pak po léta našeptával a já na něj slyšela. Dostala jsem se do bludného kruhu  a následujících pár let to byla nejhustější jízda mého života. Vztah už tak dříve narušený se proměnil v noční můru - hrubost, domácí násilí, drogy, podřadné práce a žití bez peněz. Když se dnes ohlédnu zpět, občas se divím a děkuji, že jsem stále tady. Věřila jsem slovům mého tehdejšího muže, že nikdy nic neudělám dobře, že se špatně tvářím a hrozně chovám...vím...kde není oběti, není ani agresora. Sebevědomí pod bodem mrazu, jen přežít. Říká se, že princové jsou na draka a že nežijeme v pohádce. ŽENY věřte nebo ne, on přišel a já pocítila, že jsem živá, pro někoho krásná a že si zasloužím, aby se ke mně někdo hezky choval jen tak, protože jsem. A za to Ti děkuji. Díky tomu jsem se dokázala zvednout ze dna a uviděla, co se děje, v čem to žiji a svého tehdejšího muže opustila i přes všechny jeho sliby a výhrůžky, že se zabije, když ho opustím, že bez nás nemůže žít...10 let pak děti neviděl...nechtěl, nemohl, nevím.

A tak začala má cesta k sobě. Bulimie tu byla stále se mnou v různých obdobích různě intenzivně. Hledala jsem proč tu se mnou je a okdud to pramení. Prošla jsem klasickou psychiatrickou léčbou u největšího odborníka na toto téma u nás. Napsal několik knih a na mě burácel, ať si uvědomím, že jsem normální závislák, pro kterého by byla nejlepší cestou ústavní péče, že tam se to všechno spraví. Já však uvnitř věděla, že pro mě není řešením, jíst čočku s párkem a a sekat dobrotu. Odcházela jsem úplně zdrcená jeho přístupem, terapii jsem ukončila a hledala dál. Podruhé jsem se vdala, získali jsme s dětmi nový domov a finanční zajištění, mohla jsem se uvolnit a začaly ke mě přicházet nové informace o výchově dětí, o stravě apod. Porodila jsem třetí dítě a hledala masáže pro miminka. To mě přivedlo do pražského A-centra, kde to alternativně frčelo, byla jsem v úžasu z těch různých témat a novinek okolo mateřství a občas jsem tak absolvovala nějaký seminář. Po pár letech a dalším porodu jsem v A-centru nastoupila na lektorský kurz Příprava na vědomé mateřství a rodičovství . To byl pro mě zásadní a převratný bod.  Zažila jsem zde působ "práce", se kterým jsem se doposud nepotkala. První víkend jsem chtěla utéct a už se nikdy nevrátit. Co tohle je? Jsou šílené?  Jela jsem se tam naučit nějaké nové techniky, cviky a tanec pro těhotné maminky a ženy po porodu, abych se mohla oficiálně stát lektorkou a vést lekce... Dnes rozumím, tehdy to bylo pro mě ohrožující ztrátou všeho dosavadního a bezpečného. Zůstala jsem a byla to vážně jízda. Dnes cítím jako zásadní bod přeměny menstruační rituál s Tamarou Melissou, který jsem v rámci kurzu tenkrát prožila. Cítím, že právě tady jsem se stala ženou...po čtyřech porodech ve svých 38 letech. Cítila jsem se poprvé v bezpečí v přítomnosti druhých žen a zažila láskyplnou podporu a hluboké sdílení. Slyšela jsem slova, která promlouvala ke mě kamsi do hlubin a začala jsem si uvědomovat, že jsem v pořádku i s tím, co se mi děje.  Setkala jsem s dalšími  dvěmi úžasnými ženami, které se přiznaly k bulimii.  Přišlo mi neuvěřitelné, že někdo takto smýšlí o vztazích, o životě, zajímá se o to, jak mi je a co cítím, co potřebuji v té které chvíli a nabídne mi přístav.  Díky těmto ženám a ženám lektorkám, které nám přinášely spoustu pro mě nových informací, dělám to, co dělám, cítím to, co cítím. Poprvé jsem byla u společného sdílení ženských příběhů v kruhu. Sama jsem dlouho neříkala nic, jen civěla. Poprvé jsem slyšela veřejně o menstruaci a o tom, že bych jí měla oslavit a vážit si jí, poprvé jsem slyšela o cykličnosti a přirozených měsíčních proměnách ženy a poprvé jsem se setkala s Renatou Sahani. Obdivovala jsem ji od prvního momentu, byla pro mě něčím mystická a něčím velmi blízká a dávalo mi smysl, co říká a jak nás vede. Po čtyřech porodech a dlouholetém zvracení bylo mé pánevní dno ochablé, necitlivé a vlastně jsem o něm vůbec nevěděla. Jak paradoxní po studiu fyzioterapie, kde tenkrát nebyla ani zmínka, že je tak důležité z hlediska postury, držení těla atd. Zmiňovalo se pouze okrajově, bylo to tělo od pasu nahoru a dolní končetiny. Na Renatu jsem však zírala s otevřenou pusou a říkala si jak to? že mi to nikdo neřekl. Rozhodla jsem se jít na Renatin seminář věnovaný ženým a cyklům. Vůbecjsem netušila, o čem to mluví...žena Libuše, mýty, archetypy, fáze Luny...nerozuměla jsem, věděla jsem však, že tam mám být a dodnes ze svých poznámek a prožitků čerpám dodnes. Zažila jsem první energetická cvičení a poprvé zacítila spojení s něčím jiným, než hmotou. A tak po úspěšném ukončení kurzu v A-centru jsem nastoupila na vůbec první lektorský kurz pánevního dna.

Co dělám jinak?

Cítím, že má jedinečnost je právě v tom, že hledám cesty, jak vše, co se s klientkou naučíme, zakomponovat do jejího běžného života, do denní praxe bez toho, aby musela 30 minut ležet znechuceně na karimatce a nutit se do cvičení. Baví mě hledat spojitosti v denním žití a často jsou ženy překvapené, co všechno spolu může souviset. Vedu je k tomu, aby si uměly poradit, když jsou naštvané, když mají moc energie a neví co s ní, když je něco bolí, když se nutí do něčeho, co se jim nechce, když mají udělat nějaké důležité rozhodnutí, když jsou vyčerpané, když děti řvou v autě, když jdou lesem, když nesou těžký nákup a jistě bychom našly ještě mnohé, co každodenně děláme. A věřte nebo ne, pánevní dno je při tom všem účastné a co je na tom ještě lepší, že Vám v tom všem může pomoci. Jak? K tomu Vás ráda dovedu ve svých kurzech.  Jedno jednoduché cvičení Vám však prozradím hned. Každé ráno a každý večer pozdravte svou pánev, břicho, pánevní dno buď dotykem, myšlenkou nebo slovem...bez hodnocení... "bože, dneska mám to břicho zas nafouklé a ty strie a ta celulitida"...nehodnoť, jen tam buď celou svou pozorností a přítomností. Věnuj se jenom tomuto místu a když přijde myšlenka no to, co budeš dnes vařit nebo co jsi zase nezvládla, vrať se zpátky a buď se svou pánví, břichem, pánevním dnem, ať už pro tebe v tu chvíli má podobu jakoukoli. Dělej to tak jeden měsíc a potom mi klidně napiš. Dějí se zázraky. Nevěříš? Začni to dělat už dnes a ucítíš. Ren

Existuje nějaké před a po.

Psala jsem již o momentě v mém životě, kdy jsem se stala ženou. Jak to? Jsem jí přece už od narození. Mám všechno, co má žena mít, prsa, zadek a menstruaci, porodila jsem děti a přesto mi v tom není dobře. Sex mě vůbec nebaví, nic mi to neříká, mám bolesti hlavy, migrény, záchvaty vzteku, ataky bulimie, nesnáším své tělo, mám tlustá stehna a křečové žíly, ploché nohy, stále se mi vrací angíny  a bolí mě žaludek, nevím co chci, protože to, co bych chtěla neumím vyjádřit a tak je to asi pitomost a to, jak žiji mi taky nevoní. Cítíte to? Žádná dobrá zpráva, žádné milé slovo, vypadá to, že jsem fakt k ničemu, proč tady vlastně žiji? Pravdou je, že jsem několikrát uvažovala o tom, že by bylo nejlepší praštit hlavou do zdi a byl by konec. Co však ty moje děti? Prošla jsem nespočet kurzů a nespočet různých terapií. Nejvíce však vděčím Renatě Sahani a její metodě 3x3. Vnesla poklad do mého života. Děkuji ji za to, že ve mě věřila, když jsem pochybovala o tom, že mohu lektorovat kurzy. Říkala mi " kdo jiný než ty by jim tohle měl říkat?" A tak jsem šla krůček po krůčku a občas zapochybovala a nic "tam dole" nedělala. Něco mě tam však zas a znovu vracelo. Kam? Ke dnu, abych se tam mohla dotknout sebe, zacít se a od tud mohla růst, znovu se najít, zrodit se.

Jsem znovuzrozená zeDna...ze dna pánevního. Šla jsem světem bez něj a hledala venku, abych se mohla vrátit dovnitř, do svého těla, do své podstaty. A nebylo to hned. Proměňuje se to každým dnem, každým rokem a čím častěji se vracím na dno a jsem sama k sobě milejší a laskavější, tím je mi lépe. Tělo mě podporuje a srdce a duše vede, i když tomu na úrovni mysli často nerozumím, prostě vím, že je to tak správně. Všechno to mělo svůj smysl a skládalo se to dlouho, než jsem byla schopná to vidět.

A Jak to mám teď? Lhala bych, kdybych řekla, že se pokaždé při pohledu do zrcadla pochválím. Je to však mnohem lepší než dříve. Už do svého těla v záchvatech vzteku nebiji, už mu neubližuji a každý den děkuji, že v něm a tady mohu být. Jsem více na své tělo napojená a cítím už i malé signály, že se něco děje, že potřebuji odpočinek, že se mi někam nechce, když menstruuji, odpočívám, když mám chuť se milovat, občas už si i řeknu, dokáži se lépe rozhodovat a vnímat, co chci, dokážu mluvit o svým pocitech...většinou:)

Přijala jsem svůj život a bytí v tomto těle až ve svých 43 letech, bylo to o mých narozeninách a já se ráno probudila se skvělým pocitem ANO...říkám svému životu ANO:)  Prostě to jen tak samo přišlo.

Nikdy není pozdě začít, ten správný čas je právě teď. Čeká to na Tebe. A tak nezoufej, pokud se Ti to hned od začátku nedaří, při cvičení nic necítíš a nejsi si jistá, zda to děláš správně zrovna tam a tak, jak to má být. Prostě to dělej a těš se tím. Dovol si žít naplno i s tím, co je zrovna těžké, protože bez toho, by jsi se nikdy nedostala dál.

A já Ti přeji objevnou cestu ke Tvým tajemstvím...a že jich tam na tom dně leží :) Ren

 

s láskou Renata

"Skrze vnímání a poznání svého těla,

 k poznání sebe, své duše.“

"Jsem svobodná, autentická, pravdivá sama k sobě i k druhým."

 " Jsem proměnlivá a už to dokáži přijmou."

 

 

"Jsem znovuzrozená zeDna...ze dna pánevního."

 

 

"Šla jsem světem bez něj a hledala venku,abych se mohla vrátit dovnitř, do svého těla, do své podstaty."

"ŽENO, jsi krásná právě tak, jak teď jsi.

Buď k sobě laskavá, dívej se často sama sobě do očí. Tam uvidíš, kdo jsi."

"Nikdy není pozdě začít, ten správný čas je právě teď. "